Inspirační fórum

Hledání toho, co je život i jak vrátit kultuře váhu

Na koho se můžete na letošním fóru těšit? Představujeme další vystupující, kteří a které nám budou inspirací v přemýšlení o kosmu, vodě, komunitách a umělé inteligenci. Sara Imari Walker nás provede tajemným životem ve vesmíru a dost možná se s ní dostaneme daleko za hranice naší fantazie; Andri Snær Magnason bude prostřednictvím příběhů a mytologie popisovat klimatické jevy, na které běžný jazyk často nestačí; díky manifestu kulturního novinářstva Nadšením nájem nezaplatíš zjistíme, jak moc podhodnocená, nejen finančně, je práce kulturních publicistů*ek, a výzkumník Stanislav Fořt osvětlí, v jakém rozsahu ovlivní nástup AI naše životy.

Na závěr středečního vesmírného bloku vystoupí americká astrobioložka a fyzička Sara Imari Walker, která se ve své práci ptá po původu a podstatě života. Walker život chápe jako vesmírný kreativní proces, v jehož jádru leží informace. Pohybuje se na hranicích poznání fyziky a tvrdí, že život by neměl být považován za binární v kategoriích živý – neživý, ale spíše za kontinuum, sahající od chemie až po technologii. My pozemšťané jsme si zvykli život identifikovat se sebou samými. Walker ale nabízí zásadně nový pohled na život ve vesmíru, který nás dostane daleko za fantazie o antropomorfizovaných zelenošedých bytostech v létajících talířích. Její pojetí se odpoutává od limitujících kategorií, kterými definujeme život na Zemi, a připouští tak možnost, že jsme se s mimozemským životem už třeba dávno setkali – jen jsme se nesoustředili na to podstatné, a tak jsme nebyli schopni jej rozpoznat.

Ve čtvrtek nás spisovatel a dokumentarista Andri Snær Magnason v rámci programu o vodě přizve ke svému hledání nového jazyka, který by umožnil popsat něco tak zásadního, všudypřítomného i vzdáleného, jako je klimatická krize – prostřednictvím vědy, rodinných příběhů, starých filmů a mytologie. Tuto snahu Magnason popisuje i ve své poslední knize O času a vodě, která loni vyšla česky v překladu Marty Bartoškové. Podle předních vědců*kyň se v následujících sto letech podoba téměř všeho vodstva na planetě zásadně promění. Tání ledovců a permafrostu, stoupání hladiny moří, změny v úhrnu a intenzitě dešťových i sněhových srážek, bezprecedentní hladina pH světových oceánů. Narušení křehké rovnováhy nejen vodních cyklů antropogenní změnou klimatu je původcem událostí, které jsou svou povahou a proporcemi historické, geologické i mytologické. Magnason uvažuje o způsobu, jakým lze těmto neodvratitelným jevům, které jsou možná větší než jazyk, porozumět.

V pátek budeme mít možnost poznat a pochopit, že Nadšením nájem nezaplatíš, a v kulturní novinařině to platí dvojnásob. Jedná se o iniciativu založenou novinářkami Hanou Řičicovou, Anežkou Bartlovou, Táňou Zabloudilovou a novinářem Milošem Hrochem za účelem zviditelnění neudržitelných pracovních podmínek v kulturní žurnalistice. Pro většinu z nás je kultura právě tím, co nás utváří, každý jejím prostřednictvím hledá sebe sama a její společenský význam je nezpochybnitelný. Přesto je nejen v českém mediálním světě kultura tématem zbytným, na které se nahlíží jen skrze schopnost generovat zisk. Psaní o kultuře se tak stává luxusem, který si ne každý může dovolit. Zvlášť pokud chce žít a pracovat důstojně. Jakým problémům kulturní novinářstvo v současnosti čelí a co s tím? Jak vdechnout kulturním redakcím nový život?

V debatách o překotném vývoji umělé inteligence někdy slýcháme matoucí, nejasné nebo dokonce protichůdné informace – někteří v ní vidí pokrok, který nám zásadním způsobem usnadní život, jiní vykreslují dystopickou budoucnost a varují před důsledky zdokonalování inteligence, které často ani sami vývojáři plně nerozumí, podle dalších se žádná technologická revoluce nekoná. Sledujeme teď v přímém přenosu historický přelom ve vývoji AI, nebo jde o bouři ve sklenici vody? Máme se AI bát? Nahradí umělá inteligence básníky a programátory? A kdy přijde obecná umělá inteligence, jak bude vypadat a co to bude pro lidstvo znamenat? Nejen na tyto otázky nám v sobotním bloku odpoví vědecký pracovník Stanislav Fořt, který pracuje na vytváření bezpečných a spolehlivých systémů umělé inteligence.