Inspirační fórum

Inspirační fórum 2023 – jídlo, vesmír, voda, komunity i umělá inteligence

Na třináctém ročníku Inspiračního fóra jsme se ptali jak změnit svět skrze vodu, co znamená být součástí komunity, jaké dopady bude mít na naše životy nástup umělé inteligence, jak jíst udržitelně a lokálně i na to, co se můžeme naučit o životě a pozemských krizích z vesmíru.

V úterý 24. října jsme program fóra otevřeli pozváním ke stolu – k dobrému jídlu i debatě o něm. S provozovatelem bister Michalem Burdou, foodblogerkou Petrou Tajovský Pospěchovou, političkou Evou Novákovou a biofarmářem Josefem Sklenářem jsme v debatě Poklad lokálních surovin pátrali po tom, nakolik lze myšenky lokalismu žít v praxi. V Udržitelné kuchařské show nám pak šéfkuchař Pavel Drdel ukázal, jak bez plýtvání a z lokálních surovin připravit jedinečné festivalové jídlo – krémovou minestrone.

Středa 25. října byla na fóru dnem zasvěceným vesmíru. Astronomka Soňa Ehlerová nás v rámci svého vnitřního světa Setkání s hvězdami provedla nejen životem hvězd ale i po vzdálených galaxiích. Filozof Lukáš Likavčan se v rozhovoru My, co jsme trávou vesmíru… s kritičkou umění Klárou Pelouškovou zamýšlel nad vztahem environmentalismu a našeho vnímání vesmíru a planety a kritická teoretička kosmu Natalie B. Treviño představila v programu Kolonialita v kosmu společně s analytikem Petrem Boháčkem nové možnosti vesmírného výzkumu zbaveného koloniální logiky. V debatě Po Remkovi se sešli popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, antropoložka Lucie Ráčková, astronaut Aleš Svoboda a popularizátor kosmických aktivit Jan Spratek, aby zreflektovali roli Česka ve vesmírných aktivitách nejen na poli vědy a výzkumu. Den zasvěcený kosmu završilo na Inspiračním fóru vystoupení teoretické fyzičky a astrobioložky Sary Imari Walker, která v rámci programu Je to proces představila svou tezi o životě jako procesu a v rozhovoru s publicistkou Lenkou Vrtiškovou Nejezchlebovou mluvila o tom, jaké může mít život podoby a kde všude ho lze hledat.

Ve čtvrtek 26. října jsme se na fóru ponořili do tématu vody. Vnitřní svět písničkářky Jany Vébrové Rozpouštíme se od sebe v jednom proudu nás přenesl k řece a za zvuků jejího akordeonu jsme se mohli naladit na říční rytmus, který hudebnici část života provázel a dotvářel její každodennost. Mořská bioložka Patricia Esquete nás zase v programu Těžba ze dna provedla po mořském dně a jeho fascinující biodiverzitě a s environmentalistou Janem Freidingerem a novinářem Štěpánem Sedláčkem debatovali o tom, jakou hrozbu pro tyto ekosystémy představuje hlubokomořská těžba. O důsledcích nedostatku vody a o tom, jak v Česku efektivně řešit sucho diskutovali v následující panelové debatě Stačí když kape? hydrolog Václav Hradilek, environmentalista Vlastimil Karlík, analytička Helena Truchlá a sociální antropoložka Markéta Zandlová. O tom, jak skrze vodu komunikovat bezprecedentní události vyvolané klimatickou změnou a jaké příběhy v tomto transformačním období vyprávět, hovořil s publicistou Jonášem Zbořilem v rámci programu O času a vodě spisovatel a dokumentarista Andri Snær Magnason. Vodní den uzavřelo na fóru hydrofeministické umělecké duo cyber_nymphs – WetMeWild (Justyna Górowska) a Underwater_activist (Ewelina Jarosz) – programem Hydrosex!, ve kterém představili hydrosexuální hnutí v umění a s kurátorkou Zuzanou Štefkovou mluvili o své práci i intimním vztahu s vodou.

V pátek 27. října jsme na fóru hledali cesty ke společnému žití, kolektivní solidaritě i komunitnímu sdílení a porozumění. Anežka Bartlová, Miloš HrochTáňa Zabloudilová představili svůj manifest Nadšením nájem nezaplatíš volající po udržitelných a důstojných podmínkách pro kulturní novinářstvo a nastínili možnosti pro uzdravení české kulturní publicistiky. V následujícím bloku Deliberací demokracii vstříc představila politická analytička Ieva Česnulaitytė demokratický institut, který v posledních letech nabírá druhý dech a přináší naději na větší demokratickou legitimitu, rovnost a inkluzivitu – participativní shromáždění občanstva. V debatě s dokumentaristkou Andreou CulkovouVendulou Menšíkovou z projektu Síť k ochraně demokracie pak hovořily o tom, jaké jsou skutečné možnosti těchto shromáždění nejen pro environmentalismus. O českém individualismu a podobách komunitního žití u nás diskutovali v panelové debatě s názvem Chalupáři*ky analytička Sarah Komasová, publicista Josef Patočka, členka komunitního centra Silo Jihlava Kateřina Vondráková a publicistka Táňa Zabloudilová. Sociolog Jan Sowa následně v programu Komunitní střední Evropa? nastínil odpověď na otázku, jak nás může středoevropská zkušenost vést při hledání alternativy k neoliberálnímu volnému trhu i antiliberálnímu autoritářství dnešních populistů a v rozhovoru s Josefem Patočkou vysvětlil, co si můžeme představit pod nadějeplným pojmem commonism. Den věnovaný komunitám završilo vystoupení nakladatelky Báry Baronové, filozofky Alice Koubové a umělce Vladimíra Turnera, kteří v bloku nazvaném Odolnost skrze komunity představili film Propojme se včera a kladli si otázku, co znamená odolnost pro jednotlivce i společnost a jak ji pomocí transformace mezilidských vztahů posilovat.

Sobota 28. října patřila na fóru přemýšlení o nástupu a dopadech umělé inteligence. Datový novinář a programátor Jan Cibulka s námi v rámci vnitřního světa Reálné možnosti AI sdílel své zkušenosti s umělou inteligencí a dal nám tak nahlédnout, co dnes AI skutečně zmůže a kde jsou dosud její limity. Kritik technologického průmyslu a autor podcastu Tech won’t save us Paris Marx následně v rozhovoru Umělá inteligence ve službách kapitalismu ukázal rizika, která AI představuje pro pracující z celého světa a v konverzaci s publicistou Matoušem Hrdinou rozebrali i to, jak technologický průmysl dlouhodobě využívá jazyk emancipace, aby nás přiměl věřit projektům, které jsou v rozporu s našimi zájmy. S odborovou právničkou Šárkou Homfray, umělcem Ondřejem Vavrečkou, sociologem Ondřejem Lánským a politoložkou Kateřinou Smejkalovou jsme se pak v panelové debatě Práce za časů AI podívali na to, jaké dopady má a bude mít nástup umělé inteligence na svět práce. O tom, jaké jsou možnosti a současný stav regulace AI v evropském kontextu hovořili v následujícím bloku EU vs. AI právnička Monika Hanych, mediální manažerka Amnesty International Hajira Maryam, novinář Luca Bertuzzi, socioložka a analytička Heda Čepelová a výzkumná pracovnice Klára Votavová. Do tajů vývoje umělé inteligence nás v závěru dne zasvětil výzkumník Stanislav Fort, který se s námi v rozhovoru s novinářem Michaelem Rozsypalem nazvaném Jak se dělá umělá inteligence? podělil o zkušenosti nejen z práce na bezpečných systémech obecné AI ale i o vlastní naděje v to, co může umělá inteligence v budoucnu lidstvu přinést.

Na letošním Inspiračním fóru jsme také chtěli diskuzi ještě víc otevřít i vám, a proto jsme připravili první Participativní shromáždění Inspiračního fóra, kterým jsme v neděli 29. října celý program završili. Festivalové návštěvnictvo tak mohlo společně přemýšlet a debatovat o tom, jak spoluvytvářet svět, kde se dobře žije. O konkrétních tématech rozhodli sami*y účastníci*e shromáždění; mluvili jsme například o tom, kde hledat odvahu k respektu a otevřené komunikaci na pracovišti, o roli násilí v aktivismu, zvládání krizí nebo o pozitivních příkladech maskulinity. Prostřednictvím shromáždění jsme sdíleli své zkušenosti, prožitky, znalosti a pocity ve snaze nacházet na palčivá témata praktická řešení. Za pomoci zkušených lektorů a lektorek Kristýny Hrubanové, Petry Frühbauerové, Veroniky Ambrozy, Dana VykoukalaLukáše Pokorného z nevládní organizace NaZemi jsme dali hlavy dohromady a pátrali po způsobech, kterými se přiblížit ke světu, o kterém sníme.

Letos jste si s námi mohli také zacvičit jógu. Od středy do soboty probíhaly pod vedením zkušené lektorky Ivy Pařízkové hodiny Inspirační jógy, ve kterých se mohlo před začátkem programu festivalové návštěvnictvo fyzicky i duchovně naladit na jednotlivá témata Inspiračního fóra.