Imke Hullmann (DE/NL) rozvíjí svou praxi ve spolupráci s místy, která zažívají neviditelné formy násilí způsobené současným rozvojem měst a těžbou zdrojů. Takovým místem je například Strandeiland v Amsterdamu, umělý ostrov rozšiřující město do moře. Vycházejíc z oboru architektury a urbanismu snaží se rozkrývat složitosti, které reprodukují dominantní mocenské struktury v probíhající koloniální okupaci pevniny i moře. Skrze výzkum, navazování vztahů a péči o místa – v pomalém, citlivém procesu vedeném jejich potřebami – jim naslouchá a reaguje prostřednictvím videa, zvuku a textu.