Participativní projekt Kladno Steel Stories Telling propojuje osobní vzpomínky obyvatel Kladna s širší úvahou o kolektivní paměti, právu na město a oceli coby materiální i symbolické infrastruktuře industriálního technoprogresivismu, který je vlastní jak kapitalismu, tak státnímu socialismu. Skrze fragmentární vyprávění prostřednictvím videa a vystavených objektů projekt navrací do centra pozornosti obyvatele Kladna, jejichž práce a každodenní život utvářely jeho identitu, aniž by se staly součástí jeho oficiální historie. Projekt chápe postindustriální krajinu a lidská těla jako porézní archivy, v nichž se protínají trajektorie oceli, práce, péče a environmentálních proměn.
Taška šestnácti piv
V Poldi byla osmička ochranný nápoj.
„Věděla jsem, že když tam půjdu třeba v devět, tak bude v kantýnách narváno. Pracovali třicet minut v kuse a u toho vypili dvě piva. Šestnáct piv za směnu. Smrděli, vypotili je, ani nechodili čůrat. Vodu se pít nedalo.“
Práce na Poldovce se zapisovala do těl, ale i do každodennosti žen. Špína z výroby se nosila domů, do ulic i do kantýny.
„Chtěla jsem jít do kantýny na oběd a byla jsem špinavá jak prase. Tak jsem měla takovej ten jejich pracovní kabát, když jsem někam šla. Chodníky tam nebyly, to vůbec a do večera byl ten sníh začernalej.“
Železná ruda, feroslitiny, vápenec, koks, taky uhlí a struska – cundr, jak se jí na Poldovce říkalo – materiály pro hutě významné. V očích dětí to nebyl odpad, ale diamanty, hlavně cundr, ten se třpytí.
Poldi byla taky trajektorie Kladna, která pokračovala i doma v rukou žen: v druhé směně.
Když Poldi ztichla, vyrostl mezi ní a městem plot. Z místa plného vztahů a paměti se stalo ne-místo: je tady, ale není součástí každodennosti. Její minulost je všude. Jen její přítomnost chybí.
A právě proto se tam vydáváme – za možností znovu si toto místo představit. Imaginativní park není návratem k minulosti. Je způsobem, jak si prostor na chvíli vzít zpět a ptát se, co by zde mohlo být. Park vzniká z toho, co zůstalo: z oceli, příběhů, práce, žen, těl, krajiny i všech přehlížených vrstev Kladna. Je to gesto proti čekání, až o budoucnosti Poldi rozhodne někdo jiný. Vstoupit, zastavit se, sednout si, mluvit a představovat si znamená být znovu přítomní.
Ve spolupráci s:
Miluše Vášová
Michal Voborník (Mikiri)
Sochrova Válcovna
Beznoska
Tomáš Voldráb (Sládečkovo vlastivědné museum Kladno)
Tiskárna Halda
Kladno Kročehlavy Pivovar
SK Kladno
Kino Sokol Kladno
Město Kladno
Jaston
Art Bois
Účastnictvo Poldi Park Opening
The IF LAB crew
Děkujeme.
