Kateřina Šedá je umělkyně, jejíž tvorba má blízko k sociální architektuře. Ve své práci se zaměřuje na sociálně koncipované akce, při nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace.