Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“.
Pojem přirozenost je politická zbraň. Používají ho diktatury i revoluční hnutí, říká Melichar
Související
Občan*ka, nepřítel*kyně státu
Marta Lempart
Katarzyna Byrtek
Co teď s lidskými právy a rovností?
Lukáš Senft
Pavla Špondrová
Lucie Fuková
Vítězslav Schrek
David Abram: Radikální politika vzduchu
David Abram
Lukáš Senft
Ľuboš Slovák
Patricia Churchland: Biologický původ morálky
Klára Vlasáková
Patricia Churchland
Nová pravidla
Jakub Rákosník
Ondřej Slačálek
Miroslav Palanský
Lucie Trlifajová
Kateřina Smejkalová
Trable s genderem, péčí a násilím
Judith Butler
Tereza Matějčková
Existují lepší cesty, než drancování. Treviño o dopadech vesmírného kolonialismu na Zemi
Natalie B. Treviño
Matouš Hrdina
Rovnost v umění
Vojta Lavička
Vera Lacková
Alica Heráková
Alžběta Ferencová
Proč vítězí autoritáři? Sowa o ztrátě společenství a touze získat je zpět
Jan Sowa
Matouš Hrdina