Inspirační fórum 30. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava se letos věnovalo čtyřem hlavním tématům: mapám, humoru, anatomii moci a vyhlídkám změny. Od 23. října do 1. listopadu 2026 se v Jihlavě setkávaly osobnosti filozofie, vědy, umění, žurnalistiky i občanské společnosti. Vedle přednášek a debat program nabídl živá nahrávání podcastů, workshopy, společné rozhovory, umělecké projekty i příležitosti k neformálnímu setkávání.
Celým ročníkem procházela otázka, nakolik je svět, který považujeme za samozřejmý, výsledkem lidských rozhodnutí – a co všechno bychom na něm mohli změnit.
V zajetí map. Kdo kreslí hranice skutečnosti?
24. října
Mapy zobrazují svět, ale také rozhodují, co v něm uvidíme, a co nám zůstane skryté. Kdo dnes kreslí hranice skutečnosti, ve které žijeme své životy?
První tematický den ukázal, že mapy nejsou jen neutrálním zobrazením světa. Mohou určovat, jak vnímáme hranice, komu přiznáváme právo na určité území, která místa považujeme za důležitá i jaké skutečnosti zůstávají mimo naši pozornost.
V živém podcastu Voxpotu Afrika: Ulhané mapy a hranice kreslené od stolu se politický geograf Bohumil Doboš s Filipem Brychtou věnovali koloniálnímu dědictví afrických hranic. Debata Co není na mapě, neexistuje? Jak algoritmy mění prostor kolem nás s Lauren Leek, Zdeňkem Stachoněm a Michalem Plánkou, moderovaná Matoušem Hrdinou, se přesunula k digitálním mapám a navigačním aplikacím. Jak technologie ovlivňují, která místa navštěvujeme, kudy se pohybujeme a co ve svém okolí vůbec vidíme?
Umělkyně a výzkumnice Samaneh Moafi z agentury Forensic Architecture představila v programu Když místo činu začne svědčit metody prostorového vyšetřování násilí a porušování lidských práv. Na případech z Tel al-Sultanu, vyšetřování smrti palestinské dívky Hind Radžabové a útoku na školu v íránském Minábu ukázala, jak lze prostřednictvím digitálních rekonstrukcí, obrazových materiálů a prostorové analýzy rekonstruovat události i tam, kde je přístup nezávislých vyšetřovatelů omezený. Rozhovor moderovala Alžběta Medková.
Politická filozofka a spisovatelka Lea Ypi v přednášce a rozhovoru K čemu je dnes Evropa? kriticky zkoumala současnou podobu evropské integrace. Na příkladu rodné Albánie ukázala, jak Evropská unie přistupuje ke kandidátským zemím jako učitel k žákům, přestože sama nedokáže vždy naplňovat hodnoty, které od nich vyžaduje. V rozhovoru s Ivem Bystřičanem se věnovala také korupci, nerovnosti a možnostem demokratické reformy EU. Zdůraznila, že zkušenost postkomunistických společností může Evropě připomenout něco zásadního: i zdánlivě neměnný politický a ekonomický systém lze změnit.
Večerní debata Geografie příležitostí: Jak moc o našem životě rozhoduje PSČ? s Danielem Prokopem, Karolínou Koubovou a Janem Školníkem, moderovaná Helenou Truchlou, přenesla téma hranic do české každodennosti. Přístup ke vzdělání, práci, službám nebo dopravě totiž výrazně závisí na místě, kde člověk žije. Praktickou možnost, jak mapy využít ke změně okolního prostředí, nabídl workshop Mapy proti suchu: Jak začít měnit krajinu kolem sebe? s Terezou Vohryzkovou z Krajinohledu.
Kdo se směje naposled? Humor jako vážná věc
25. října
Humor má sílu převrátit samozřejmý svět naruby. Stejně hravě ale umí zraňovat a upevňovat moc. Co nás dneska rozesmívá a proč? A kdy nám smích odhalí něco, co mělo zůstat skryté?
Druhý tematický den zkoumal humor jako způsob společenské kritiky, obranu proti úzkosti, nástroj emancipace i prostředek, kterým lze druhé vylučovat nebo ponižovat.
Den otevřel živý podcast Alarmu Všichni tady umřeme: Už jsme dávno po smrti se Stanislavem Bilerem. Socioložky Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková, známé jako Duo docentky, pak ve feministickém stand-upu a masterclass Co dělat, když žena vydělává víc než její muž? Konečně užitečná masterclass obrátily pozornost ke genderovým stereotypům a očekáváním, která ovlivňují partnerské vztahy. Program moderovala Hana Řičicová.
Rumunský výtvarník Dan Perjovschi představil v programu Tři čáry proti šílenství světa svou tvorbu na pomezí kresby, politického komentáře a veřejného umění. Jeho minimalistické kresby dokážou několika tahy vystihnout společenské rozpory a absurdity. V rozhovoru s Reném Kubáškem přiblížil svůj přístup k aktuálnímu i minulému dění.
Skotský klimatický výzkumník a stand-up komik Matt Winning v programu Co zmůže humor v krizi? propojil komedii s tématem klimatické změny. Po uvedení stand-upu Solastalgia ještě krátce s moderátorem Petrem Bittnerem zkoumal, zda nám humor může pomoci mluvit o vážných problémech, překonávat bezmoc a hledat nové způsoby, jak na krize reagovat.
Večerní debata Srandy kopec: Od cringe k upřímnosti s hudebníkem Omarem Bessissem alias Omarovo4000 a Sebastianem Šiklem se věnovala humoru generace Z, internetovým memům, postironii a proměnlivým hranicím mezi upřímností a nadsázkou. V prostředí, kde je někdy obtížné poznat, zda někdo něco myslí vážně, se humor stává svébytným jazykem generační zkušenosti.
Anatomie moci. Kolaps a léčba organismu
30. října
Moc se ukrývá v pravidlech a institucích tak hluboko, že ji přestáváme vnímat. Jak léčit společnost, v níž ti nejsilnější nemusejí pravidla porušovat, protože je mohou sami vytvářet?
Třetí tematický den se zaměřil na mechanismy moci, které často zůstávají mimo pozornost veřejnosti. Od ekonomické transformace přes dostupnost bydlení a organizovaný zločin až po oligarchizaci demokracie sledoval, jak se moc soustřeďuje a jak ji lze kontrolovat.
Živý podcast Škrty LIVE: Dějiny národu kapitalistů bez kapitálu s Janem a Petrem Bittnerovými nabídl satirický pohled na českou ekonomickou transformaci. Debata Bydlení a moc: Čí zájem utváří město? s Barborou Bírovou a Petrem Kupkou, moderovaná Karolínou Blažkovou, zkoumala, jak podobu měst a dostupnost bydlení ovlivňují vlastnické vztahy, investiční zájmy a politická rozhodnutí.
Investigativní novinářka Pavla Holcová v programu Případ ’Ndrangheta: Jak se staví mafiánská moc představila fungování jedné z nejvlivnějších organizovaných zločineckých struktur světa. V rozhovoru s Petrou Procházkovou se věnovala způsobům, jakými mafie proniká do legální ekonomiky, propojuje podnikání s korupcí a vytváří rozsáhlé sítě závislostí.
Na české prostředí se zaměřila debata Za zavřenými dveřmi: Kdo ovládá český stát? s Davidem Ondráčkou, Ondřejem Lánským a Zdislavou Pokornou, moderovaná Karolínou Koubovou. Otevřela otázky propojení politické a ekonomické moci, vlivu zájmových skupin na veřejná rozhodnutí a možností demokratické kontroly.
Politická teoretička Camila Vergara a politolog Samuel Bagg v závěrečném programu Jak omezit moc oligarchů? hledali odpovědi na otázku, jak bránit koncentraci politické a ekonomické moci. V rozhovoru s Lukášem Matoškou se věnovali možnostem demokratických reforem i vzniku nových institucí, které by občanům umožnily účinněji kontrolovat rozhodování o společných záležitostech.
Téma nezávislosti médií doplnil živý podcast slovenského časopisu Kapitál Kapitalks: Svobodná žurnalistika nebude sedět v koutě! O bojích za svobodu nezávislých médií na Slovensku se Sárou Prokopovou a moderátorem Tomášem Hučkem.
Na věčné časy akorát že vůbec. Vyhlídky změny.
31. října
Historie odhaluje, že svět nikdy nebyl hotový. Přesto se i ten dnešní tváří jako jediný a nejlepší možný. Je v našich silách už jen volit z nabízených možností, anebo dokážeme vytvářet úplně nové?
Závěrečný tematický den obrátil pozornost k budoucnosti a k lidské schopnosti vytvářet nové společenské uspořádání. Jaké instituce budeme potřebovat ve světě umělé inteligence? Jakými směry se může vyvíjet česká společnost? A co nám o možnostech změny říká lidská minulost?
Den otevřel živý pořad České televize Studio Atlantida: Vstoupili jsme do éry AI božstva? s religionistou Janem A. Kozákem a moderátorkou Zuzanou Kostićovou, který se věnoval vztahu umělé inteligence, víry a autority.
Debata Česko 2100: Podle jakého scénáře budeme žít? představila pět možných podob české budoucnosti. Výzkumnice Jitka Martínková z CzechGlobe ukázala scénáře sahající od společnosti založené na spolupráci, důvěře a kvalitě života přes svět rostoucích nerovností a oligarchické moci až po technologicky vyspělou společnost, v níž se vytrácí smysl a mezilidské vztahy. Scénáře nejsou předpověďmi, ale nástroji, které pomáhají přemýšlet o důsledcích dnešních rozhodnutí. O české budoucnosti s ní diskutovali Anna Šabatová a Jan Farský, debatu moderovala Klára Votavová.
V programu Svět s AI: Jaké instituce potřebujeme? se politický filozof Petr Špecián a socioložka Lucy Brown s moderátorem Jonášem Kucharským zamýšleli nad tím, jak umělá inteligence proměňuje školy, univerzity, soudy, veřejnou správu i demokracii. Pokud se instituce začnou spoléhat na systémy, jejichž rozhodování nedokážeme vysvětlit, jak zajistit odpovědnost a veřejnou kontrolu? Debata otevřela také možnosti veřejné AI infrastruktury, algoritmického ombudsmana nebo nových forem demokratického rozhodování, které by dokázaly zohlednit i zájmy budoucích generací.
Britský archeolog David Wengrow, spoluautor knihy Úsvit všeho: Nová historie lidstva, napsané s antropologem Davidem Graeberem, v přednášce Úsvit změny zpochybnil představu, že lidské dějiny představují jedinou nevyhnutelnou cestu od jednoduchých společností ke stále složitějším a hierarchičtějším formám uspořádání.
Připomněl tři základní společenské svobody: svobodu odejít, svobodu neposlechnout a svobodu vytvářet nové podoby společnosti. Na historických příkladech původních australských a severoamerických komunit ukázal, že tyto svobody vyžadují konkrétní společenské podmínky – například sítě pohostinnosti, schopnost vést otevřenou diskusi nebo možnost zpochybňovat autoritu. V následném rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem se věnoval tomu, co nám nové archeologické poznatky říkají o lidské svobodě a možnostech společenské změny.
Závěrečná večerní debata Partner, děti, kariéra, byt: Kdo lajnuje dobrý život? přenesla otázku společenských možností do osobního života. Socioložky Anna Pospěch Durnová a Markéta Šetinová a umělec Epos 257 s moderátorkou Lindou Bartošovou zkoumali, jak vznikají představy o úspěšném a naplněném životě a co se stane, když se rozhodneme žít jinak. Součástí programu byly také ukázky z audiodokumentární tvorby Lindy Bartošové věnované dobrovolné bezdětnosti.
Politika, vzdělávání, technologie a dokumentární film
Vedle čtyř hlavních tematických dnů se Inspirační fórum věnovalo aktuálním společenským otázkám také v průběhu celého festivalu.