Inspirační fórum

Inspirační fórum 2021 – o duševním zdraví, nerovnostech, digitální budoucnosti i více-než-lidském světě

V roce 2021 jsme se na Inspiračním fóru věnovali traumatům a nemocem duše a mysli, tomu, jak překonat stále existující genderové, etnické, třídní i další společenské nerovnosti, možným podobám budoucnosti formované digitálními technologiemi, našemu místu ve více-než-lidském světě i otázkám, kterými by se měli nyní zabývat nově zvolení poslanci a poslankyně.

V úterý 26. října jsme otevřeli program fóra panelovou debatou Jihlava: Evropské hlavní město kultury? O možné kandidatuře vysočinského krajského města diskutovali primátor města Plzně Martin Baxa, iniciátor projektu Plzeň 2015 Roman Černík, primátorka města Jihlavy Karolína Koubová, kurátorka Veronika Moravčíková, hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, koordinátor v týmech měst kandidujících na Evropské hlavní město kultury v minulých letech Petr ŠimonMagdalena Müllerová z Kanceláře Kreativní Evropa. V následující debatě Oslava divokosti hovořili biolog Jiří Sádlo, farářka Církve československé husitské Sandra Silná a publicista Petr Vizina o tom, má-li k našemu vztahu k přírodě co říct náboženská víra.

Ve středu 27. října jsme mluvili o traumatech, nemocech mysli a hlavně způsobech, jak se s psychickou bolestí vypořádat – jako jednotlivci i jako společnost, která nezbytně potřebuje budovat infrastruktury péče a pomoci. O tom, jaké je to zažít Psycho na place a jak se duševní zdraví zohledňuje ve filmovém průmyslu, debatovali filmová kritička Marta Bałaga, nezávislá producentka a psychoterapeutka Rebecca Day, zakladatelka celosvětové obchodní a produkční sítě Taskovski Films Irena Taskovski a filmový režisér a pedagog Martin Mareček. Svůj vnitřní svět ovlivněný hraniční poruchou osobnosti poodkryla v následujícím programu Na hraně básnířka M'Badjala Diaby. V dokumentárním dialogu s režisérkou Ivanou Pauerovou Miloševičovou a dokumentaristou Filipem Remundou potom hovořila filmová režisérka a první žena v Afghánistánu s doktorátem z filmové tvorby Sahraa Karimi o tom, jaké to je Vybrat si těžší cestu a místo útěku z míst bezpráví se rozhodnout pro boj za svobodu. O tom, Jak se rodí trauma, následně diskutovali neurolog a psychiatr Bruce D. Perry, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková, publicista Petr TřešňákJiří Kylar, který se věnuje tématu zneužívání dětí v katolické církvi. Den věnovaný duševnímu zdraví završil workshop relaxačních technik Uvolněme se, prosím s psychiatryní Mirou Babiakovou a moderátorem Petrem Bouškou.

Čtvrtek 28. října jsme na fóru zasvětili problému přetrvávajících společenských nerovností. Vnitřní svět fotografky Libuše Jarcovjákové představil osobnosti, místa i momenty vzdorující, nezařaditelné, nekonformní – tak, jak je v průběhu let zachytil její Radikální objektiv. O nerovném postavení a stereotypizaci Romů a Romek nejen v kultuře hovořili v panelové debatě Rovnost v umění zpěvačka Alžběta Ferencová, filmařka Vera Lacková, hudebník Vojta Lavička a novinářka Alica Heráková. Nad problémem ekonomické a sociální deprivace části české společnosti diskutovaly sociální antropoložka Lucie Trlifajová a novinářky Saša UhlováHelena Truchlá v programu Chudé Česko. V následující bloku Trable s genderem, péčí a násilím hovořili filozof*ka a teoretik*čka genderu Judith Butler s filozofkou Terezou Matějčkovou o neudržitelnosti vzývání chiméry osobní svobody, v jejímž jméně mnohdy činíme náš svět i životy nežitelnými. O novém ekonomickém modelu slibujícím sociální spravedlnost i respekt k planetárním mezím, diskutovali v debatě Řešení v koblize ekonomka Carlota Sanz Ruiz, (toho času) primátorka města Jihlavy Karolína Koubová, environmentalista a proponent nerůstu Tadeáš Žďárský a ekonom Jan Bittner. Závěrečný program Občan*ka, nepřítel*kyně státu se zaměřil na omezování práv žen a dalších skupin v Polsku; o iliberálním populismu i silném občanském hnutí hovořily ženskoprávní aktivistka Marta Lempart a novinářka a spoluzakladatelka kolektivu Ciocia Czesia Katarzyna Byrtek.

V pátek 29. října jsme se na fóru věnovali tomu, jak digitální technologie proměňují společnost, jak funguje kapitalismus v době čtvrté průmyslové revoluce a jak se s výzvami, které před nás digitální technologie dneška staví, účinně vypořádat. Den otevřel program Technologie nadějí a obav, ve kterém umělec a analytik ​​Marek Tuszynski představil 10 inspirativních způsobů, jakými přemýšlet o technologických řešeních pandemie covidu-19. Jak využít naše data tak, aby z nich mohla profitovat celá společnost? Nejen o tom diskutovali v panelové debatě Boj o digitální prostor sociální antropoložka Marie Heřmanová, odborník na digitální ekonomiku Timo Daum, ekonomický antropolog Martin Tremčinský a novinář Patrik Eichler. O čtvrté průmyslové revoluci, kapitalismu platforem a o tom, zda můžeme mít Koláče bez práce, hovořili digitální ekonom Nick Srnicek a publicista Petr Bittner. V následující debatě Krocení divých dat se politoložka Jeanette Hofmann, odbornice na kyberprávo Alžběta Krausová, sociálnědemokratický politik Vladimír Špidla a politoložka Kateřina Smejkalová ptali po možnostech smysluplné regulace digitálních platforem. A jak ve světě všudypřítomných digitálních technologií a sociálních sítí pečovat o své duševní zdraví poradili v programu Scrollování ke dnu psycholožka a adiktoložka Kateřina Lukavská, lektorka digitální hygieny Karolína Presová, výzkumnice dopadů používání digitálních technologií na děti Michaela Slussareff a publicistka Hana Řičicová.

Sobota 30. a neděle 31. října patřila zkoumání našeho vztahu k tomu, co běžně nazýváme přírodou. Ptali jsme se, jak více-než lidská společenství, ekosystémy i jedince chránit před destrukcí a zároveň je respektovat jako inherentně hodnotné součásti nutně sdíleného světa. O mezidruhových vztazích a inspiraci, kterou s sebou nesou, hovořila umělkyně Barbara Benish v programu Společenství zahrada. Nové poznatky o komunikaci, paměti a dokonce i učení se rostlin představila v dialogu Neslýchané vztahy s filozofem Lukášem Likavčanem evoluční ekoložka Monica Gagliano. Jak se vztahovat k více-než-lidskému? Ovládat, spravovat, milovat? O tom diskutovali biolog a filozof Andreas Weber, režisérka a etnozooložka Hana Nováková, environmentalista a interdisciplinární výzkumník Tomáš Daněk, ekolog Jan Roleček a sociální a kulturní ekolog Ľuboš Slovák. Na průzkum pozemských hlubin smyslové zkušenosti a ekologických rozměrů komunikace a jazyka nás vzali kulturní ekolog a filozof David Abram a environmentalistka a performativní umělkyně Nikola Benčová v programu ohledávajícím Meze lidské živočišnosti a živočišné říše. Hned třikrát proběhla v sobotu na fóru také performance Venduly TomšůIana Mikysky Pět knih, která provedla diváky*čky časy vesmíru, planety i přítomnosti, a to za pomoci knih, zvuků, poezie i vlastního dechu. V neděli se pak festivalové diváctvo mohlo zúčastnit workshopu a procházky s Davidem AbramemAndreasem Weberem, kteří představili několik způsobů, jak přenastavit naši mysl a náš nervový systém ve vztahu k Více než lidskému světu.

Online Special / The election is over, what now?

Od pondělí 1. do středy 3. listopadu jsme se v online povolebních debatách ptali, jakými tématy by se měli nově zvolení*é zástupci*kyně neodkladně zabývat a jaká rozhodnutí učinit nejdříve, abychom se nestali periferií světa, který na nás nečeká.

Co teď ve školství a vzdělávání? O tom v pondělí diskutovali dramaturg, scénárista a odborník na vzdělávání Tomáš Feřtek, ředitelka základní školy v Jihlavě Ivana Málková a předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Co teď s lidskými právy a rovností? Na to v úterý odpovídali koordinátorka Regionálního centra podpory zdraví pro Pardubický kraj a aktivistka za integraci Romů*ek Lucie Fuková, hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek a právnička a socioložka Pavla Špondrová.

Co teď s klimatickou krizí a životním prostředím? O tom ve středu debatovali mluvčí Fridays for Future Klára Bělíčková, kampaňér Greenpeace Jan Freidinger a vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy Katarina Ruschková. Všechny online debaty Inspiračního fóra moderoval dokumentarista, spisovatel a antropolog Lukáš Senft.